Významní panovníci Egypta


Achnaton

Faraon vládnoucí od roku 1379 do své smrti v roce 1362 př.n.l. Jeho družkou byla Nefertiijti. Věřil v existenci jediného boha, boha Atona, boha slunce. Zakázal uctívání ostatních bohů. Atonovi nechal vystavět nové město, které mělo nahradit dosavadní hlavní město Théby. Město pojmenoval po sobě, dnešní název je Tell El Amarnu. Achnaton nebyl v Egyptě příliš populárním faraonem. Většina kněží i obyčejných lidí nesouhlasila s uctíváním jediného boha Atona. Uctvívání boha Atona zrušil na začátku vlády Tutanchamon, který se vrátil k původnímu systému a uctívání boha Amona, jako slunečního boha.

Tutanchamon

Vládl od roku 1347 – 1338 př.n.l. Tutanchamon zemřel velice mladý, zemřel v 18 letech. Nebyl příliš významným faraonem, ale řadí se mezi ty nejznámější, díky své hrobce, která se jediná našla naprosto neporušená. Jeho otec Amenothep IV ( nechal se přejmenovat na Achnatona ) zavedl uctívání Atona ( viz víše ). Tutanchamon hned po usednutí na trůn ve svých 10 letech zrušil uctívání Atona a zavedl starý systém. Jeho hrobku objevil v roce 1922 britský egyptolog Howard Carter.

Thutmose I.

Panoval v letech 1525 – 1512 př. n. l. Stal se prvním faraonem pohřbeným v údolí králů a významně přispěl na rozšířením chrámu v Karnaku.

Thutmose III.

Panoval v letech 1490 – 1438 př. n. l. Je považován za jednoho z největších faraonů Egypta. V prvních 22 letech jeho vlády jej velmi zastiňovala jeho teta Hatšepsovet, která se sama vyhlásila regentkou a do své smrti v roce 1468 v postatě vládla celému Egyptu. Thutmos se proslavil jako vyjmečný válečník. U Megina poblíž Haify ( dnes v Izraeli ) porazil silnou koalici svých nepřátel. Dobyl téměř celou Sírii a Mitanskou říši k východnímu břehu Eufratu. Významně rozšířil chrám v Karnaku a jeho hrdinské činy jsou zaznamenány v mnoha významných chrámech a především v tom v Karnaku.

Ramesse II. Veliký

Faraon v letech 1279 – 1213 př. n. l. Je považován za nejúspěšnějšího panovníka celé Egyptské éry. V roce 1258 př. n. l. uzavřel mír s Chetity a v roce 1245 př. n. l. si vzal na počet míru dceru chetitského panovníka. Jeho vláda výrazně vzýšila sebevědomí a prosperitu Egypta. Díky němu bylo možné postavit tak významné chrámy jako chrám v Luxoru zasvěcený jeho otci Sethimu I nebo dva skalní chrámy v Abú Simbel.

Hatšepsut Maakaré

Dcera Thumosse I. Po smrti Thumosse II, jejího manžela a nevlastního bratra měl na trůn usednou Thumosse III. Protože Thumosse III byl velmi mladý, ujala se vlády ona. Stala se faktickou vládkyní. Byla dokonce korunována stejně jako faraoni před ní, na korunovaci si podle dochovaných zpráv nasadila umělý vous, aby přesvědčila úředníky o své moci. Velmi rozšířila stavby v Karnaku a Thébách. Vládla 20 let, pak nastoupil na trůn její synovec Thumosse III. Historici netuší, zda byla sesazena z trůnu nebo zemřela. Thumosse III. po nástupu na trůn nechal zničit velmi mnoho památek, které nechala Hatšeput vystavět, chtěl zničit důkazy o její vládě.

Kleopatra

Málokdo ví, že Kleopater bylo ve skutečnosti sedm. Pro nás je nejdůležitější ona sedmá, poslední z Kleopater, přezdívaná staronilský had (tak ji nazval Shakespeare). Sedmá Kleoparta vládla v letech 69 – 30př. n. l. Často je popisována, jako ne příliš oblíbená vládkyně, důvodem je to, že většina zpráv pochází z Římských spisu a Římané ji samozřejmě v lásce příliš neměli. Cicero o ní řekl toho: Oškliví se mi jak sama Kleopatra, tak i nestoudnost této královny. Římané je obviňovali z nadutosti, prostopášnosti a dokonce i vražd. Kleopatra pro ně byla velikým soupeřem.
Kleopatra však byla velmi vzdělá, chytrá a ctižádostivá žena. Jako jediná ze sedmi Kleopater se naučila mluvit Egyptsky, tehdejším hlavním jazykem byla Řečtina. Kleopatra se snažila získat všechny ztracené provincie. Kleopatřin rod nepocházel z Egypta, ale Makedonie. Při porážce Egypta Alexandrem Velikým Makedonským, získal právo na trůn po Alexandrově smrti Ptolemaios I, bývalí první Alexandrův vojevůdce.
V roce 51 př.n.l. se provdala za svého bratra Ptolemaia XIII a nějakou dobu pobývala v Alexandrii, tu opustila kvůli sporům s regentskou radou. Do Egypta se vrátila v době návštěvy Caesara. Podle legendy připlula na malé loďce a zabalená v koberci byla propašována do Caesarova paláce. Tak silná byla její touha Caesara spatřit, netrvalo dlouhou dobu a Caesar se stal jejím velikým zastáncem. S Caesarem měla syna Caesariona a do Caesarova zavraždění v roce 44 př. n. l. žila v Římě po jeho boku. Roku 42 př. n. l. odjela do Tarnasu. V Tarnasu se seznámila s Markem Antoniem, který vládl Římu společně s Octavianem. Kleopatra a Markus Antonius se stali milenci a měli spolu tři děti. Markus Antonius natolik miloval Kleopatru, že se rozhodl rozvést se s Octavií, Augustovou dcerou. Augustus vyhlásil Kleopatře válku a po pořážce u Aktia Kleopatra s Markem Antoniem prchla do Egypta, kde oba spáchali sebevraždu. Kleopatra se nechala uštknout jedovatým hadem pravděpodobně kobrou.